JAK VYPADÁ SPRÁVNÝ BOSTONEK?

Bostonský teriér je popisován jako čistě americké národní plemeno, platí to však pouze omezeně. Předky těchto psů jsou staří angličtí bojoví psi. V těle bostona koluje krev anglického buldoka, bulteriéra, starého anglického bílého teriéra. Z těchto plemen „si vzal“ to nejlepší co do povahy, kostry…

Než vůbec nové plemeno vzniklo, bylo snahou vyšlechtit odolného, chytrého a temperamentního bojového psa s obrovskou vitalitou. Naštěstí se ukázalo, že boston je prima nenáročný kamarád splňující potřeby společenského plemene. Od roku 1878 až do r. 1891 byl bostonský teriér v americe vystavován pod sekcí bulteriérů.

Až v r. 1893 došlo k přejmenování z amerického bulteriéra na bostonského teriéra. V této době vznikl jeho tehdejší standard. Zbarvení se tehdy nepřipisoval takový význam jako dnes. Kolikrát jsem se v dnešní době setkala s upřednostněním lépe vybarveného zvířete, nad kvalitou kostry druhého. Což by se nemělo stávat, neboť konstituce kostry a ladný pohyb by měl být vždy na prvním místě. V minulosti se o rozšíření chovu postaralo i mnoho bílých zvířat. Často se vyskytovali psi, s bílým monoklem okolo oka, či bílým uchem.

Opravdu různorodí byli psi s ohledem na velikost. Hovoří se o hmotnosti od 6 do 30ti anglických liber. Proto se na výstavách začali rozdělovat do tří hmotnostních kategorií. Nejmenší vážili 5 – 6 kg. Nejtěžší potom až 15 kg. Také dnes předpokládá standard tři váhové kategorie: lehký typ (pod 6,75 kg), střední typ (6,75 – 9 kg) a těžký typ (9 – 11,3 kg). Na výstavách však soupeří společně všechny váhové kategorie. Rozhoduje celková kompaktnost a konstituce zvířete.

Boston Terrier is described as a pure American national saluki, but this description is not fully valid. The predecessors of these dogs are English militant dogs. There is a blood of English Bulldog, Bull Terrier and old English White Terrier in the Boston body. All these saluki gave him the best part of them in relation to nature, mould …

Even before any new saluki was found, everybody wanted to breed strong, clever and temperament militant dog with large vitality. Fortunately was showed the Boston is excellent, easy going friend with all attributes social saluki.   Since 1878 until 1891 the Boston Terrier had been presented under Bull Terrier section in America.

In 1893 the American Bull Terrier was re-named for Boston Terrier.  The standard was establish at these days. The colour was not so important as it is now. Several times I saw better evaluation for colour then for mould of the dog. This should not happen because the mould and smooth movement should be always more important then colour. Many white animals spread the breeding in the past. There were very often the dogs with white brain around the eye or with white ear.

There were very different dogs in relation to the size (weight 6 – 30 English pounds. Thus there were three weight groups on the shows.  The smallest dogs weighted 5 – 6 kg, the biggest ones up to 15 kg. Today  standard count with three weight groups as well: light type (bellow 6,75 kg), middle size (6,75 – 9 kg) and heavy type (9 – 11,3 kg). All these groups are competitors on the shows. Total compactness and animal constitution is the most critical parameter for evaluation.

STANDARD

Výška

38 - 43cm

Váha

max. 11, 3kg

Země původu: USA

Celkový vzhled
Živý, vysoce inteligentní, krátkosrstý pes s krátkou hlavou, krátkým ocasem, pevné tělesné stavby, vyvážený, klidný, žíhané barvy, vždy s bílými znaky. Hlava vykazuje vysoký stupeň inteligence a je proporcionální k celkové velikosti psa. Trup je spíše krátký, pevně svázaný, končetiny silné, náležitě zaúhlené. Ocas je krátký. Nic nemá narušovat celkovou proporcionalitu psa. Pes má být silný aktivní, s výrazem odhodlání, vše ve vysokém stupni. Počínání je lehké a elegantní. Vyvážená kombinace žíhaného zbarvení a ideálně rozmístěných bílých znaků je pro vzhled plemene velmi významná. Převaha bílého zbarvení na těle a ze správné proporce žíhané a bílé působí v tomto ohledu velice rušivě. Ideální výraz bostonského teriéra vykazuje veliký stupeň inteligence a je též velmi důležitý pro charakteristiku plemene. V úvahu ovšem je třeba vzít spolu se zbarvením a výrazem také další znaky.

Hlava a lebka
Hranatá, svrchu plochá, bez vrásek, líce ploché, čelo srázné, stop dobře vyznačený.

Oči
Široce uložené, velké a okrouhlé, tmavé barvy, živého výrazu, současně ale přátelského a inteligentního. Při pohledu zepředu jsou oči uloženy zeširoka jako by ve vnějších rozích lebky, v jedné linii s lícemi.

Uši
Vztyčené, buď kupírované, tak jak to vyhovuje tvaru hlavy, nebo přirozeného tvaru, netopýří, nasazené, co nejblíže k /rohům/ hranaté lebky.

Morda
Čenichová partie - krátká, hranatá, široká a hluboká, proporcionální v poměru k mozkovně, bez vrásek. Je kratší než široká a hluboká, její délka většinou nepřesahuje třetinu délky mozkovny. Široký a hluboký je čenich až po samý konec. Nosní hřbet je rovnoběžný (až do konce) s prodloužením horní linie mozkovny. Nos je černý, široký, s dobře utvářenou přepážkou mezi nozdrami. Čelisti jsou široké, hranaté, s malými pravidelnými zuby. Skus -těsný předkus, toleruje se klešťový skus. Pysky dobré hloubky, nikoli však volné, dokonale kryjící zuby při zavřené tlamě.

Krk
Náležité délky, lehce klenutý, elegantně nesoucí hlavu. Plynule přecházející do plecí.

Trup
Hrudník hluboký, správné šířky, lopatky svými vrcholy správně vzad směřující, hřbet krátký, žebra hluboká a správně klenutá, zasahující dost daleko dozadu k bedrům.
Bedra krátká, osvalená, směrem vzad lehce spadající k nasazení ocasu.
Slabiny velmi lehce vykasané.
Trup má být krátký, ne však podsaditý.

Hrudní končetiny
Přiměřeně daleko od sebe stojící, v jedné rovině s kloubními výběžky lopatek. Rovné, kostnaté, osvalené. Zápěstí krátká, silná.

Pánevní končetiny
Správně postavené, v kolenou patřičně zaúhlené, vzdálenost hlezna a tlapky je krátká, hlezna ani vybočená, ani vbočená, stehna silná, dobře osvalená.

Tlapy
Okrouhlé, malé a uzavřené, ani vybočené, ani vbočené. Prsty správně klenuté.

Ocas
Nízko nasazený, jemný zašpičatělý, extrémě zakroucený, vždy bez delší nebo hrubší srsti a nikdy nenešený nad linií hřbetu.

Pohyb
Jistý, přímo vpřed směřující, hrudní i pánevní končetiny se pohybují rovnoběžně s podélnou osou těla v dokonalém rytmu, každý krok vykazuje eleganci i sílu.

Osrstění
Krátké, hladké, lesklé, na omak jemné.

Zbarvení
Žíhané s bílými znaky. Žíhání musí být pravidelné a zřetelné.
Černé zbarvení s bílými znaky je přípustné, ale žíhanému s bílými znaky se dává přednost.
Ideální rozmístění bílých znaků - bíle je zbarvený čenich, z něho přechází bílá barva v podobě lysiny na hlavu, krk (kde tvoří límec), hruď, na část nebo celé hrudní končetiny, na pánevních končetinách je pod hlezny.

Vady
Hlava - mozkovna klenutá, nebo protáhlá, rozdělená podélnou brázdičkou, mozkovna příliš dlouhá v poměru ke své šířce, slabě naznačený stop, čelo a mozkovna příliš srázné. Oči malé, nebo zapadlé, též příliš vystupující, světlé barvy. Příliš viditelné bělmo v oku, příliš patrné třetí víčko. Čenichová partie klínovitá nebo dostatečně hluboká. Klabonos. Příliš silné "vybrané" prostory pod očima. Úzké nebo příliš široké nozdry. Nos s kresbou tvaru motýla. Zuby nezakryté pysky. Slabá spodní čelist, dolní čelist hákovitě vybíhající vzhůru, zahnutá. Špatně nesené uši nebo uši velikostí neodpovídající proporcím hlavy.
Krk - jelení krk, krk příliš krátký (jako kdyby chyběl), krk krátký a tlustý.
Trup - oploštělý z boků, úzký hrudník, dlouhá a ochablá bedra, klenutý hřbet (jako u kaprovité ryby plotice), hřbet pronešený, příliš vysoko vytažené slabiny.
Končetiny a tlapy - volné lopatky nebo lokty, pánevní končetiny strmě zaúhlené, hlezna příliš vystupující, dlouhé nebo slabé zápěstí, neuzavřené tlapky.
Pohyb nemá být valivý, pádlovitý, pes nesmí "plést" končetinami, a to ani v kroku, ani při běhu, ani zepředu, ani zezadu viděno. Tyto vady jsou vady závažné.
Ocas - dlouhý anebo vesele (nahoru) nesený, extrémně zakroucený nebo nad tělem zatočený. Přednost se dává ocasu, jehož délka nepřesahuje polovinu vzdálenosti od jeho nasazení po hlezna.
Zbarvení a znaky - jednotné bílé, nebo nesprávné proporce žíhání a bílých znaků na hlavě, jakékoli obměny, jež ubírají na kvalitě celkového vzhledu.
Srst - dlouhá, hrubá, bez lesku.
Diskvalifikující vady - jednotné černé zbarvení, zbarvení černo-tříslové, zbarvení játrově hnědé nebo myší. Skvrnitý nos. Kupírovaný ocas.